Novoroční koncert: Hudba Hradní stráže a Policie České republiky

Hudba Hradní stráže a Policie ČR je hrdým nositelem tradice české dechové hudby. Od svého založení v roce 1945 navazuje na dlouhou historii našich vojenských, ale také policejních a četnických hudeb. Tyto orchestry byly vždy pevnou součástí české kultury. Hlavní povinnosti hudby zahrnují hudební doprovod státních ceremonií na Pražském hradě, především státních návštěv a nástupních audiencí velvyslanců.

Orchestr je také významným kulturním reprezentantem Policie ČR a plní veškeré služební úkoly vyplývající z tohoto postavení. Koncertní vystoupení, nahrávací činnost a také zahraniční turné jsou další náplní práce orchestru, a to s cílem reprezentovat českou kulturu a hudební tradici. Mezi nejprestižnější vystoupení orchestru za hranicemi naší vlasti orchestr počítá koncert v Newyorské Carnegie Hall a účinkování ve Vatikánu za účasti Svatého otce.

Orchestr se skládá z více než šedesáti profesionálních hudebníků, z nichž mnozí jsou také aktivními sólovými a komorními hráči. To umožňuje hráčům vystupovat v rámci své služby v celé řadě komorních souborů: Žesťové kvinteto, Saxofonové kvarteto, Dechové trio, Big Band a hned několik popových kapel a dalších souborů. Rozmanitost těchto seskupení vhodně rozšiřuje záběr orchestru, čímž dokáže lépe sloužit svému poslání.

Novoroční koncert k poctě skladatele a dirigenta Jindřicha Pravečka.

Leoš Janáček                Symfonietta I. věta – Fanfary
Bedřich Smetana         Večerní písně, na slova Vítězslava Hálka
1. Kdo v zlaté struny zahrát zná, 2. Nekamenujte proroky, 3. Z svých písní trůn Ti udělám

Jindřich Praveček        Libuška – polka
Bohuslav Martinů        Písničky na dvě stránky, na texty moravské lidové poezie
1. Děvče z Moravy, 2. Súsedova stajňa, 3. Naděje, 4. Hlásný, 5. Tajná láska, 6. Boží muka, 7. Zvolenovci chlapci.

Antonín Dvořák           Polonéza z opery Rusalka
Antonín Dvořák          „Celý svět nedá ti, nedá“ árie Vodníka z opery Rusalka
Bedřich Smetana        Skočná z opery Prodaná nevěsta
Antonín Dvořák          „Měsíčku, na nebi hlubokém“ árie z opery Rusalka
Antonín Dvořák          „My cizinou jsme bloudili“ árie Bohuše a Julie z opery Jakobín

— pauza —-

Jindřich Praveček       Český tanec č. 1
Václav Nelhýbel           Preludium a fuga
Jindřich Praveček       Rodný kraj – předehra
Antonín Dvořák           Symfonie č. 9 „Z nového světa“, IV. věta – Finále

Účinkují:
Miroslava Časarová – soprán
František Zahradníček – basbaryton
Hudba Hradní stráže a Policie ČR
plk. Václav Blahunek – šéfdirigent

Rok české hudby je mimořádnou kulturní událostí, která od svého založení v roce 1924 každých deset let připomíná významná výročí narození nebo úmrtí významných českých skladatelů a interpretů klasické i populární hudby. Antonín Dvořák (1841-1904), Leoše Janáček (1854-1928), Bohuslav Martinů (1890-1959) nebo Josef Suk (1874-1935). Tento rok navíc uplyne 200 let od Smetanova narození a 140 let od jeho úmrtí.

Před 100 lety se při příležitosti stého výročí narození Bedřicha Smetany uskutečnil Rok české hudby poprvé. Smetanova hudba se tehdy stala důležitým stmelujícím prvkem nové republiky a nedávno zformovaný národ oslavil hudebního skladatele, který položil základy naší národní kultury.

Rok české hudby 2024 má jiné poselství. Samozřejmě připomene jména řady slavných osobností a jejich tvorbu, ale kromě toho světu chce ukázat Českou republiku jako inovativní zemi s bohatou hudební a kulturní tradicí. Neexistuje lepší čas, kdy můžeme všem milovníkům kultury představit šíři a pestrost všech žánrů hudby, která vznikla nebo teprve vzniká v naší zemi.

Ambasadory Roku české hudby jsou operní pěvci Gabriela Beňačková (její koncert vám nabídneme 7. května 2024), Pavel Černoch, klavíristka Klára Gibišová, dirigent Jakub Hrůša, choreograf Jiří Kylián, houslista Josef Špaček a Pavel Haas Quartet.